Listopad 2012

Mrtvolně mrtvá... bez legrace.

3. listopadu 2012 v 15:19 | Klára Kučerová |  Pár keců
Byl čtvrtek večer, okolo půl desáté. Byla jsem doma ze školy, protože jsem byla nachlazená, ale to už od pátku, takže mi bylo za ten týden celkem líp.
Celé čtvrteční odpoledne jsem skenovala asi 190 fotek ze starých fotoalb, potom z toho vytvářela fotoknihu, kterou chci dát mamce k Vánocům.
Seděla jsem u toho notebooku už asi 8 hodin, když mě začalo silně bolet na hrudi.

Stalo se mi to už několikrát před tím, ale po vyšetření průdušek a plic a EKG mi řekli, že to nic není, že to je prostě asi stresem (okolo maturit). Vždycky mi od toho pomohl Algifen od bolesti, tak jsem šla dolů, po schodech už to bylo horší, svírala se mi hruď, jako bych snad měla mít infarkt. Hrkla jsem do sebe skoro půl lahvičky Algifenu, začala chodit kolem stolu, abych to rozchodila, ale neuběhlo ani půl minuty a musela jsem letět zvracet.
V koupelně jsem byla asi půl hodiny, vyzvracela jsem snad všechny svoje vnitřnosti, do toho ta šílená bolest, jako by mi někdo silně rukou mačkal žaludek, plíce, srdce, nemohla jsem se nadechnout... brečela jsem, zvracela jsem, křičela jsem...

Přiběhla babička, ta zavolala mamku... pak si skoro nic nepamatuju.

Vím jenom, že už najednou bylo čtvrt na jednu v noci, na pohotovosti se mnou byla teta a mamka, byla jsem tam v pozvracené noční košili, teplácích a papučích. Chytaly mě křeče do nohou i rukou, nemohla jsem popadnout dech, bolest na hrudi větší a větší.
Všichni na mě hučeli, abych začala normálně dýchat, že budu mít hyperventilační tetanii... no jo, ono se jim to řekne, ale umírejte bolestí už několik hodin a zkuste u toho normálně dýchat..

Dělali mi EKG, RTG plic a břicha, brali snad litry krve... hodinu a půl jsem na nemocniční posteli čekala, až mi konečně sestřička bude moct píchnout něco od bolesti. Btw. mám celé ruce omodřinované.

Dostala jsem léky a ráno jela domů... výsledek? nikdo netuší, co mi je... mám prostě ležet, klidně dýchat a nic nedělat, jenom pravidelně pít a jíst... Jíst? když mě bolí žaludek tak, že sotva se nadechnu nebo polknu slinu?
Včera jsem do sebe dostala 2 suchary, dneska pistáciový mülermilk.

V pondělí mám přijet na další vyštření, ale nemůžu... kdybych v úterý a ve středu nepřijela napsat testy do školy, nepustili by mě v lednu ke zkoušce... takže odjedu zítra s kufrem léků do Ostravy, budu se snažit přežít.
Kdyby se mi ten záchvat stal znovu, asi bude definitivně po mně.

Člověk různě říká, že si myslel "že to je jeho smrt", nebo "teď málem umřel", většinou to ani nemyslí vážně... Já? měla jsem smrt na jazyku...